Úvod: Současný vývoj umělé inteligence (AI) naznačuje, že období let 2026–2029 bude charakterizováno zásadním pokrokem v mnoha oblastech. Po „generativní vlně“ roku 2023 a „bouřlivém“ roce 2024, kdy se AI agenti naučili lépe uvažovat, používat nástroje a menší levnější modely dosahovaly vysokého výkonueu.36kr.com, se rok 2025 stal „úsvitem éry industriální AI“ – do AI infrastruktury začaly proudit bilionové investice a umělá inteligence se přesunula z laboratoří do průmyslové praxeeu.36kr.com. Na tomto základě lze formulovat predikce vývoje AI v letech 2026–2029. Níže uvádíme prognózy pro jednotlivé roky, vždy zvlášť pro USA, Čínu a Evropskou unii (EU), se zaměřením na hlavní technologické směry, aplikační oblasti a hybné síly inovací v daném regionu.

Rok 2026

USA v roce 2026

• Pokročilé generativní a multimodální AI: Rok 2026 pravděpodobně přinese novou generaci velkých foundation modelů v USA. Tyto modely budou ještě výkonnější a multimodální – již v polovině dekády Gartner odhadoval, že 40 % generativních AI řešení do roku 2027 bude multimodálních (text, obraz, audio, video)gartner.com. V praxi to znamená, že americké systémy jako nástupci GPT-4 (např. hypotetický GPT-5) budou schopny komplexně zpracovávat různorodá data a poskytovat jednotné “obsáhlé” inteligentní asistenty. Již v roce 2024 začal prudký růst výkonu v této oblasti – nové multimodální benchmarky (např. MMMU, GPQA) zaznamenaly zlepšení skóre o desítky procentních bodů během jediného rokuhai.stanford.edu. Tento trend bude v 2026 pokračovat, což se projeví schopností AI systémů porozumět a generovat obsah napříč textem, obrazem i zvukem daleko přirozeněji. Například velké jazykové modely začnou standardně zahrnovat vizuální chápání a kontext – schopnost, kterou v roce 2024 mělo jen pár špičkových modelů.
• Agentická AI a automatizace znalostní práce: V amerických firmách se AI stále více stává „virtuálním zaměstnancem“. V roce 2025 se objevily první prototypy tzv. AI agentů – autonomních programů schopných vykonávat komplexní úkoly (psaní kódu, obsluhování aplikací) s minimálním dohledemai-2027.comai-2027.com. Do roku 2026 se tyto agentické AI v USA dále zdokonalí a rozšíří do podnikových workflow. Očekává se, že mnoho organizací začne implementovat specializované AI agenty pro různé úlohy – Gartner předpovídá, že až 40 % podnikových aplikací bude do konce 2026 obsahovat úzce zaměřené AI agenty (v roce 2025 to bylo méně než 5 %)softclouds.com. Tito agenti budou například zpracovávat zákaznické požadavky, monitorovat dodavatelské řetězce nebo asistovat vývojářům. Velkým přínosem bude kombinace více agentů: jeden může vyhledávat informace, druhý je analyzovat, třetí navrhovat řešení. Tato spolupráce povede k vyšší autonomii AI systémů v rozhodování a plnění úkolůmedium.com. Nicméně vývoj agentické AI narazí i na praktické problémy – již v roce 2025 se ukázalo, že agenti často chybují a jejich provoz je nákladnýai-2027.com. Očekává se proto „období učení“, kdy budou projekty agentické AI ladit spolehlivost; Gartner dokonce varuje, že přes 40 % projektů autonomních agentů může být do 2027 zrušeno kvůli nákladům a nejasné přidané hodnotěgartner.com. I tak však USA zůstávají lídrem v experimentování s touto technologií díky svému ekosystému startupů a investic.
• Zdravotnictví a věda: V americkém zdravotnictví bude AI do roku 2026 mnohem běžnější součástí zařízení i diagnostiky. Například počet AI-asistovaných medicínských přístrojů schválených FDA dramaticky narůstá – už v roce 2023 FDA schválil 223 zdravotnických zařízení využívajících AI (oproti pouhým 6 v roce 2015)hai.stanford.edu. Roku 2026 se AI stane integrální součástí radiologie (automatická analýza snímků), patologické diagnostiky a personalizované medicíny. Velké jazykové modely se specializovanými znalostmi (trénované na medicínských textech) budou pomáhat lékařům s rozhodovací podporou a shrnováním pacientských záznamů. Také objevování nových léčiv bude akcelerovat díky AI, která dokáže simulovat interakce molekul a navrhovat kandidáty léků. Do roku 2026 by mohly první takto objevené léky vstoupit do klinických zkoušek. Ve vědě bude AI nasazena pro zpracování velkých dat v klimatologii, astrofyzice či genetice – americké superpočítače kombinované s AI modely umožní komplexní simulace (např. digitální dvojčata pro předpověď klimatu či průmyslové simulace), čímž posunou hranice poznání.
• Robotika a fyzický svět: Spojené státy v roce 2026 zaznamenají významný posun v integraci AI do robotických systémů a autonomních vozidel. Autonomní auta a kamiony začnou operovat ve větším měřítku na amerických silnicích. Již v roce 2024 poskytoval Waymo přes 150 000 autonomních jízd týdněhai.stanford.edu, a do 2026 se tyto služby rozšíří do dalších měst (Kalifornie, Arizona, Texas aj.). Výrobci automobilů, jako GM a Ford, implementují pokročilé asistenty řízení Level 3; v EU bylo na začátku 2025 přes dvě třetiny prodaných vozů vybaveno pokročilým asistenčním systémem ADASstartus-insights.com a USA sledují podobný trend (např. automatické nouzové brzdění má být v USA povinnou výbavou do 2029startus-insights.com). Dodací roboti a drony: Logistické firmy v USA přecházejí od pilotních projektů k nasazení – firma Starship Technologies po úspěchu s 9 miliony dodávek v roce 2025 plánuje navýšit flotilu svých doručovacích robotů ze 2 700 na 12 000 kusů do roku 2027startus-insights.com. To indikuje, že autonomní doručování (malí roboti na chodnících či drony) bude v USA kolem 2026–2027 běžné v kampusech, městských centrech a pro logistiku „poslední míle“. V domácí robotice mohou američtí technologičtí giganti představit prototypy osobních robotů – např. humanoidní robot Tesla Optimus určený pro jednoduché úkoly v továrnách a domácnostech by mohl do 2026 dosáhnout prvních komerčních instalací. Obecně platí, že „AI postupně proniká do fyzického světa“ – v robotech, autonomních vozidlech, chytrých brýlích, nositelných zařízeních i domácích spotřebičíchmanifold.markets. To klade nové nároky na hardware a výpočetní infrastrukturu na okraji sítě (edge AI).
• Výpočetní infrastruktura a specializovaný hardware: Aby americké AI modely zvládly svůj růst (očekává se, že špičkové modely roku 2030 budou trénovány s 1000× vyšším výpočetním výkonem než dnešníepoch.ai), musí se v roce 2026 výrazně inovovat hardware. USA si uvědomují strategickou důležitost AI čipů a firmy zde začínají vyvíjet vlastní specializované akcelerátory. Zatímco dosud dominovalo několik dodavatelů (Nvidia, AMD, Google TPU apod.), v roce 2026 se situace začne měnit – mnohem více společností začne navrhovat vlastní AI čipy na míru svým potřebámmanifold.marketsmanifold.markets. Například OpenAI uzavřela partnerství s Broadcom na vývoj vlastních čipůmanifold.markets a lze si představit, že postupně bude pro každou novou generaci modelu navržen odpovídající čip optimalizovaný pro danou architekturu. Podobně další velké AI laboratoře (Google DeepMind, Anthropic) i firmy jako Tesla či Apple investují do vývoje AI ASICů. Cílem roku 2026 je položit základy k tomu, aby v následujících letech firmy nebyly odkázány jen na univerzální grafické karty, ale měly na míru šité procesory pro různé aplikace – od datacenter až po chytré brýle. Jedním z driverů tohoto trendu je nasazení AI do rozličných zařízení: ideální čip pro humanoidního robota se liší od ideálního čipu pro AR brýle či dronmanifold.markets. Všude tam lze získat obrovské zisky ve výkonu a efektivitě, pokud hardware bude specializovaný. Zajímavé je, že k návrhu čipů samotných bude využita AI – pokročilé systémy posílí automatizaci EDA (electronic design automation). Reinforcement learning a generativní modely mohou dramaticky zkrátit dobu návrhu čipu z dosavadních 2–3 let na týdnymanifold.markets. V roce 2026 uvidíme první ovoce tohoto přístupu: startupy jako Recursive Intelligence (využívající AI pro návrh čipů) se začaly objevovatmanifold.markets. Tato synergie AI a hardwaru je klíčová pro udržení americké dominance – USA v roce 2024 měly 9× vyšší kapacitu AI supercomputing než Čína a 17× než EUsciencebusiness.net, zejména díky firemním datacentrům. Do 2026 se tento náskok USA snaží dále rozšiřovat investicemi do tzv. „AI megafabriky“ čipů (např. Nvidia a TSMC budují nové továrny) a exotickými financemi (technologičtí obři využívají složité struktury financování k nalití miliard do AI výzkumu a infrastrukturysciencebusiness.netsciencebusiness.net).
• Kreativní průmysly: V roce 2026 také dolehne na USA vliv generativní AI v médiích, designu a zábavě. Po boomu nástrojů jako ChatGPT, DALL-E či Midjourney v předchozích letech budou americká filmová studia, hudební labely a herní vývojáři rutinně používat AI pro tvorbu obsahu. To se projeví např. tak, že tvůrci videí využijí generativní modely pro speciální efekty, syntézu hlasu a dokonce virtuální herce. Už během stávky hollywoodských scenáristů v roce 2023 se diskutovalo o využití AI pro psaní scénářů; do 2026 mohou studia experimentovat s částečně AI-generovanými skripty či storyboardy (pod dohledem lidí). V hudbě budou rozšířeny AI asistenti pro mastering, generování melodií či dokonce personalizovanou hudbu na míru posluchači. Tyto technologie však také vyvolávají obavy o budoucnost tvůrců. Studie Mezinárodní konfederace autorů (CISAC) predikuje, že do roku 2028 bude 20 % hudby na streamingových platformách generováno AI a v hudebních knihovnách pro komerční použití až 60 % skladby dodá AImusicbusinessworldwide.com. Už rok 2026 tedy uvidí první náznaky tohoto trendu: významná část nových popových hitů či soundtracků může obsahovat AI generované pasáže. Podobně v reklamě a marketingu nahradí generativní modely část rutinní práce (např. tvorbu variant vizuálů a textů). USA budou lídrem v komercializaci těchto nástrojů (díky firmám jako Adobe, které integrují AI do kreativních balíků, či startupům v Silicon Valley). Hlavním tahounem inovací v USA v roce 2026 zůstává silný soukromý sektor – technologičtí giganti a bohatý startupový ekosystém, poháněný rekordními investicemi do AI (v roce 2024 v USA $109 miliard, 81 % celosvětového privátního financování AIsciencebusiness.net). Spojené státy tak do roku 2026 vstupují s vedoucí pozicí v AI výzkumu i aplikacích, byť konkurence z Číny roste.

Shrnutí 2026 podle regionů:

Čína v roce 2026

• Domácí velké modely a generativní AI: Čína vstupuje do roku 2026 s ambicí dohnat USA v oblasti velkých AI modelů. V roce 2024 čínské instituce vyprodukovaly 15 významných AI modelů (oproti 40 v USA)hai.stanford.edu, avšak kvalitativně se rychle dotahují – na klíčových benchmarcích jako MMLU či HumanEval se v roce 2024 rozdíl ve skóre mezi nejlepšími čínskými a americkými modely zmenšil z dvouciferných hodnot na takřka parituhai.stanford.edu. Do roku 2026 lze očekávat, že čínské firmy (Baidu, Alibaba, Tencent) a výzkumné ústavy (Tsinghua, CAS) uvedou nové generace LLM (Large Language Models) s desítkami až stovkami miliard parametrů, trénované na obrovských čínských datových korpusech. Tyto modely – například Baidu ERNIE 4.0, Alibaba Tongyi nebo open-source modely typu Ziya – budou zvládat nejen čínštinu na úrovni rodilého mluvčího, ale i angličtinu a další jazyky, a stanou se základem pro širokou škálu aplikací v Číně. Čínská vláda tlačí na adopci generativní AI napříč průmysly: podle odhadů IDC bude již v roce 2024 generativní AI tvořit ~19 % investic do AI v Číně a do 2028 vzroste podíl generativní AI na 30,6 % (tj. přes 300 miliard Kč ročně)finance.sina.com.cn. V roce 2026 tedy uvidíme masové nasazení: chatboti v čínských superappkách (WeChat, Alipay) budou poháněni LLM, e-commerce platformy nasadí generativní modely pro tvorbu produktových popisků a zákaznický servis, vyhledávače a sociální sítě integrují AI pro obsahové doporučování a moderaci. Důležitá bude lokalizace a cenzura – čínské generativní AI systémy budou trénovány tak, aby dodržovaly místní regulační požadavky (např. se vyhýbaly politicky citlivému obsahu), což je směr odlišující je od relativně otevřených západních modelů.
• Aplikace AI v průmyslu a městské infrastruktuře: Silnou stránkou Číny je rychlá implementace AI v reálném světě. Do roku 2026 bude AI pohonem tzv. „AI+” iniciativ ve stovkách odvětví. Například výrobní sektor: Čína buduje chytré továrny, kde AI optimalizuje výrobní linky, snižuje zmetkovitost a předpovídá údržbu strojů. Logistické firmy jako JD.com či Cainiao (Alibaba) mají plně automatizované sklady s AI řízenými robotickými vozíky a drony. Ve smart cities se AI nasadí pro řízení dopravy (adaptivní semafory, sledování dopravního proudu), řízení energií a bezpečnost – čínská města již využívají kamerové systémy se značkováním obličejů a chování v reálném čase. Do roku 2026 dojde k dalšímu rozšíření této „digitální infrastruktury”. Podle národního akčního plánu AI + Průmysl je AI považována za klíčovou infrastrukturu umožňující transformaci „tisíce odvětví“21jingji.com. Očekává se, že velikost čínského AI průmyslu přesáhne v roce 2025 částku 1,2 bilionu jüanů a do 2028 vzroste na 1,8 bilionu jüanů21jingji.com (cca 250 miliard USD), což ilustruje ohromné tempo růstu. Tato expanze bude tažena zejména telekomunikacemi, softwarem a finančnictvím – v roce 2028 tyto tři odvětví budou tvořit největší podíly AI investic (50 % software+IT služby, 7 % telekom, 6 % banky)finance.sina.com.cn. V roce 2026 se tedy AI projeví například tak, že banky v Číně zavedou AI pro personalizované finanční poradenství a risk managementfinance.sina.com.cn, telekomunikační operátoři využijí generativní AI k optimalizaci sítí a zákaznické podpoře, a softwarové firmy zabudují AI do většiny podnikových aplikací (od ERP po marketingové nástroje).
• Autonomní vozidla a robotika: Čína v roce 2026 pravděpodobně povede svět v nasazení robotaxů a autonomních autobusů. Projekt Baidu Apollo Go se již v roce 2025 rozšířil do 22 měst a překonal 17 milionů autonomních jízdcaixinglobal.com. Plán je do konce roku 2025 pokrýt 65 měst v Číně a do roku 2030 až 100 městitsinternational.com. V roce 2026 tak budou robotaxi běžně operovat nejen v Pekingu, Šanghaji a Šen-čenu, ale i v desítkách dalších velkých měst, často v režimu bez bezpečnostního řidiče. Domácí konkurenti (AutoX, Pony.ai, WeRide) taktéž expandují. Čínská vláda podporuje tyto projekty uvolňováním regulací a vytvářením zón pro autonomní provoz. Kromě osobní dopravy se rozvíjí i autonomní nákladní doprava – na dálnicích jsou testovány samořiditelné kamiony pro meziměstské trasy. V logistických areálech a přístavech (např. přístav Ningbo) již fungují autonomní kontejnerové překládací roboty a nákladní vozíky. V oblasti robotiky Čína výrazně investuje do průmyslových i servisních robotů. Čínské továrny jsou největšími odběrateli průmyslových robotů na světě a do roku 2026 bude většina těchto robotů vybavena pokročilou AI pro strojové vidění a adaptivní řízení pohybu. To jim umožní lépe se orientovat ve složitých úkolech (např. montáž elektroniky, která dříve vyžadovala lidskou zručnost). V sektoru služeb se začínají objevovat humanoidní a specializovaní roboti: např. v roce 2025 nasadil technologický park v Šanghaji AI roboty jako recepční a kurýry. Do 2026 se s roboty setkáme v nákupních centrech (asistenti), na letištích (automatizovaná bezpečnostní kontrola zavazadel) a zejména ve zdravotnictví – nemocnice zavádějí robotické asistenty pro rozvoz léků a dezinfekci, a experimentují s roboty pro asistenci seniorům. Čínská populace rychle stárne, což vytváří domácí poptávku po pečovatelských robotech; vláda tedy podporuje vývoj takových zařízení, aby do konce dekády zmírnily nedostatek pečovatelů. Souhrnně lze říci, že v roce 2026 je Čína “tvrdým rivalem” USA v závodu o AI dominanci v reálném světě – pokud USA vynikají v softwarových modelech, Čína vyniká v masivním měřítku nasazení těchto modelů do fyzických systémů a služeb.
• Výpočetní nezávislost a AI hardware: V reakci na omezení exportu špičkových čipů ze strany USA akceleruje Čína svůj program technické soběstačnosti. V období okolo 2026 investuje čínská vláda i soukromé firmy miliardy dolarů do vývoje domácích AI akcelerátorů a výrobních kapacit. Společnosti jako Huawei (čipy Ascend), Alibaba (čipy Hanguang) či Tencent navrhují vlastní AI čipy, které mohou nahradit NVIDIA GPU v datacentrech pro trénování modelů. Výzkumné instituty se zaměřují i na alternativní přístupy: např. využití čipů na bázi RISC-V architektury, které nejsou zatížené západními patenty, nebo pokrok v litografii, aby Čína zvládla vyrábět 7nm a menší polovodiče i bez nejnovějších strojů od ASML. Cílem je dramaticky zvýšit podíl domácích čipů v čínských AI systémech. Podle některých prognóz by mohla Čína dosáhnout až ~93% soběstačnosti v AI čipech do roku 2028 (zatímco v roce 2023 byla domácí výroba schopna pokrýt jen ~20 % poptávky)funds.hexun.com. Již v letech 2026–2027 uvidíme významný posun – ač Čína nemusí okamžitě dohnat světovou špičku v nejpokročilejších 3nm čipech, dokáže vyrábět dostatečně výkonné 14nm či 7nm AI akcelerátory ve velkých objemech pro své potřeby. Dále Čína buduje vlastní AI superpočítače a cloudová datacentra: např. v roce 2024 spustila Beijing Academy of AI superpočítač s výkonem 50 exaFLOPS pro AI aplikace. Do roku 2026 budou v Číně zprovozněny další AI computing centers v rámci vládního plánu (East-West Computing), které propojí výpočetní farmy na západě země s datovými centry na východě. Čínská strategická výhoda spočívá i ve škále dat – s populací přes 1,4 miliardy a méně přísnými pravidly ochrany soukromí má Čína obrovské datové sady pro trénink AI (od videí a obrázků po zdravotní záznamy). V roce 2026 se tak pravděpodobně dočkáme prvních čínských modelů vycvičených na unikátních domácích datech, např. zdravotnický model trénovaný na milionech čínských zdravotních záznamů, který překoná západní konkurenty v diagnostice pro čínskou populaci.
• Kreativní AI a kulturní specifika: Také v Číně v roce 2026 proniká AI do kreativních odvětví – ale s odlišným zabarvením než v USA. Čínské internetové společnosti nabídnou nástroje pro generování obsahu (textů, obrázků, videí) integrované přímo do populárních aplikací. Například WeChat umožní uživatelům generovat umělecké obrázky pomocí domácích AI modelů, platformy jako Bilibili či Douyin (TikTok) mohou zavést funkce pro automatickou tvorbu videí nebo virtuálních moderátorů pomocí AI. V hudebním průmyslu čínské startupy vyvíjejí AI asistenty pro hudebníky (např. automatické dokončování melodie či imitace stylu populárních zpěváků – což ale vyvolává právní otázky). Unikátní čínský fenomén jsou virtuální influencerky a idols – v roce 2026 budou mnohé z nich plně poháněny AI, schopné komunikovat s fanoušky 24/7 a generovat vlastní hudbu či vlogy. Čínský stát ovšem klade důraz na kontrolu obsahu: generativní AI systémy musí dodržovat nové směrnice (vydané v 2023) vyžadující, aby AI obsah podporoval „socialistické hodnoty“ a nebyl závadný. Proto čínské kreativní AI výstupy budou pečlivě filtrovány. Inovace v této oblasti táhnou velké platformy (Baidu, Tencent) v partnerství se státními médii – příkladem je vývoj AI syntetických hlasatelů pro zprávy. Do 2026 tak může v čínské televizi moderovat zprávy realistický AI avatar, který plynně čte zprávy více jazyky. Kromě toho Čína začíná využívat AI pro překlady a dabing: s pokročilou multimodální AI bude možné levně přeložit filmy do desítek jazyků včetně dokonalého napodobení hlasů. Čínský filmový průmysl – podporovaný státem – může experimentovat s AI generovanými vizuálními efekty a masově generovanými komparzisty (digitální „davy“ ve filmech místo živých). Tyto aplikace zvýší produktivitu, ale podobně jako na Západě mohou vyvolat obavy tvůrců o práci. Celkově v roce 2026 Čína ukáže sílu kolektivní mobilizace v AI: vláda, průmysl i akademie táhnou jedním směrem, aby z AI udělali páteř technologického a ekonomického rozvoje země.

Evropská unie v roce 2026

• Etablování evropských AI platforem a modelů: Evropská unie si v roce 2026 uvědomuje nutnost posílit svou technologickou suverenitu v AI, a proto podporuje vznik domácích AI platforem. Zatímco USA a Čína mají gigantické modely vlastněné velkými firmami, Evropa sází na open-source a kolaborativní přístup. V roce 2025 zaznamenala Evropa úspěch startupu Mistral AI (Francie), který vyvinul konkurenční otevřený jazykový model. Do roku 2026 se objeví další evropské modely střední velikosti (desítky miliard parametrů) trénované na evropských jazycích a datech. Tyto modely budou optimalizovány pro vícejazyčné použití (EU má 24 oficiálních jazyků) a respektování evropských hodnot (soukromí, transparentnost). Evropská komise navíc spustila iniciativu „AI-on-Demand“ platformy, která má zpřístupnit evropským firmám a veřejné správě kvalitní AI služby. Tato platforma do roku 2026 integruje různé open-source modely (např. pro zpracování přirozeného jazyka v češtině, němčině atd.) a nabízí je cloudově v datacentrech v Evropě. Primární typy AI systémů, které EU rozvíjí, jsou tedy spíše doménově specializované modely a menší multimodální modely aplikovatelné v průmyslu a vědě, spíše než jeden obří univerzální model. EU také pokračuje v podpoře AI ve vědeckém výzkumu – projekty jako AI for Science využívají evropské superpočítače (např. nový exascale superpočítač JUPITER v Německu) pro simulace ve fyzice, chemii a biologii. V Q2 2027 má být v EU zřízeno několik centrer pokročilého AI výzkumu podle nové strategie Apply AItechuk.org, což signalizuje, že již v 2026 se připravuje infrastruktura pro intenzivní výzkum a aplikaci AI v akademické sféře.
• AI v průmyslu (Industry 4.0): Evropská ekonomika stojí z velké části na zpracovatelském průmyslu – automobilový, strojírenský, chemický aj. V roce 2026 proniká AI hluboko do těchto odvětví v rámci Průmyslu 4.0. Německo, jakožto průmyslový lídr, má továrny vybavené sítí senzorů a IoT zařízení generujících data, která AI systémy v reálném čase analyzují a optimalizují. Například výrobní linky v automobilkách (VW, BMW) používají AI pro prediktivní údržbu – algoritmy na základě vibrací a teplot předpoví poruchu stroje a včas naplánují servis, což minimalizuje prostoje. Dále AI optimalizuje logistiku: velké evropské logistické huby (Rotterdam, Hamburg) zavádějí AI řízení toků kontejnerů, skladů a dopravy. Firmy jako Siemens dodávají řešení digital twin – kompletní digitální model továrny či produktu, ve kterém AI simuluje změny a hledá efektivnější nastavení výroby. V roce 2026 tak mnohé evropské závody fungují s digitálním dvojčetem, jež umožňuje testovat úpravy procesu ve virtuálním prostředí před nasazením v reálu. Robotika je další klíčová oblast: evropské firmy (ABB, KUKA, Schneider Electric) patří mezi přední výrobce robotů a v roce 2026 integrují pokročilé AI do řídicích jednotek svých robotických ramen. To umožní robotům lépe vnímat okolí pomocí počítačového vidění a přizpůsobovat se variabilitě úkolů – např. robot nyní zvládne pracovat s širší paletou součástek, protože AI model rozpozná kusy i v neobvyklých pozicích. Kolaborativní roboti (cobots), kteří bezpečně spolupracují s lidskými pracovníky, jsou stále populárnější v evropských továrnách a skladech. AI zajišťuje, že cobot reaguje na gesta a pohyb člověka v jeho blízkosti. Evropský náskok v této oblasti spočívá nejen v technologiích, ale i v akceptaci pracovní síly – silné odbory a legislativa vyžadují, aby zavádění AI a robotů bylo humánně orientované (AI nesmí ohrozit zdraví zaměstnanců ani vést k plošné nezaměstnanosti). Proto inovace často probíhají formou augmentace pracovníka (AI pomáhá lidem, nezcela je nahrazuje). Hlavními tahouny inovací v evropském průmyslu jsou tradiční průmyslové podniky ve spolupráci se startupy a výzkumnými centry – vznikají tak specializovaná řešení šitá na míru (např. AI pro kontrolu kvality v ocelárnách, pro řízení mlýnů v papírnách atd.).
• Doprava a mobilita: V roce 2026 EU postupuje i v aplikaci AI v dopravě. Díky unijním programům (Horizon Europe) probíhají piloty autonomních vozidel i v Evropě, byť pomalejším tempem než v USA/Číně kvůli opatrnější regulaci a rozdrobenosti trhu. Británie posunula plán legalizace plně autonomních aut z 2026 na druhou polovinu 2027weforum.org, takže v EU zatím nejsou robotaxi v běžném provozu tak rozšířené. Nicméně pokročilé asistenty řízení jsou standardem – jak bylo zmíněno, od 2024 musí nové vozy v EU mít určité ADAS funkcestartus-insights.com. To znamená, že do roku 2026 většina nově prodaných aut v Evropě umí sama nouzově brzdit, udržovat jízdní pruh a parkovat, což je odrazový můstek k autonomii. Evropská komise také investuje do chytré dopravní infrastruktury: semafory napojené na AI, které adaptivně řídí provoz a komunikují s vozidly (V2X), a inteligentní železniční systémy (vlakové zabezpečovače s AI diagnostikou tratí). Pro hromadnou dopravu se zvažují autonomní metro soupravy a shuttle minibusy – Francie, Německo či Estonsko testují minibusy bez řidiče pro dopravu na vyžádání například v kampusech nebo obcích s nižší hustotou. V letectví evropský Airbus integruje AI do autopilotů nové generace (pro prediktivní vyhýbání turbulencím a optimalizaci paliva).
• Zdravotnictví a veřejný sektor: Evropské zdravotnictví v roce 2026 adoptuje AI opatrně, ale jistě. Několik AI systémů pro podporu lékařů získalo schválení regulačních orgánů (označení CE). Například AI pro analýzu MRI a CT snímků pomáhají radiologům odhalit nádory dříve. Britské nemocnice testují algoritmy jako DeepMind Streams (nástroj pro včasné varování před selháním ledvin z dat pacientů). V celé EU se začíná standardizovat elektronická zdravotní dokumentace a její využití – AI pak může analyzovat tisíce záznamů a hledat vzorce (např. odhalit nežádoucí účinky léků či predikovat u pacienta riziko komplikací). Pandemie covidu urychlila ochotu používat digitální zdravotní nástroje, takže do 2026 jsou telemedicína a chatboti pro pacienty s běžnými dotazy relativně běžné. Evropský veřejný sektor také využívá AI pro překlad (projekty eTranslation pro EU instituce), administrativu (chatboti na úřadech pro základní informace občanům) a dokonce v soudnictví se testuje AI podpora pro třídění případů. EU ale klade důraz na důvěryhodnou AI – takže všechny nasazované systémy musí projít posouzením rizik a vysvětlitelnosti. I když se EU nechce zaměřovat na regulaci v tomto přehledu, faktem je, že technologický rozvoj v Evropě do jisté míry následuje vznikající AI Act, který klade mantinely. To se v roce 2026 projevuje tím, že evropské AI systémy jsou často navržené s ohledem na transparentnost a ochranu soukromí už z principu (např. využití federovaného učení v zdravotnictví místo centralizace citlivých dat).
• Kreativní odvětví a kulturní dědictví: Evropa má bohatý kulturní sektor – a AI do něj proniká jak jako nástroj, tak jako kontroverze. Na jedné straně evropští umělci a designéři využívají generativní AI k tvorbě: v roce 2026 už mnozí grafici používají AI asistenty v softwaru Adobe pro generování návrhů, spisovatelé mohou experimentovat s AI při vymýšlení zápletek. Evropské herní studia (Polsko, Francie) integrují AI pro generování herních prostředí či chování NPC postav. Dokonce vznikají experimentální filmy spolurežírované AI. Na druhé straně EU řeší ochranu tvůrců – studie CISAC varuje, že do 2028 může generativní AI “ukousnout” až 23–30 % příjmů lidských hudebních autorůmusicbusinessworldwide.commusicbusinessworldwide.com a obdobně i ve filmu bude AI generovat obsah za miliardy eurmusicbusinessworldwide.com. V roce 2026 tak probíhá aktivní diskuze a vznikají technologie jako watermarking AI obsahu či dohody o licencování dat pro trénink, aby byli evropští tvůrci férově odměňováni. To sice není technologický milník, ale ovlivňuje směr výzkumu – podporují se AI nástroje, které slouží tvůrcům (např. asistence) spíše než aby je nahrazovaly. Evropské kulturní instituce také využívají AI k digitalizaci a zpřístupnění kulturního dědictví: muzea trénují AI na rozpoznávání objektů v obrazech pro katalogizaci, knihovny používají OCR a AI překlad starých tisků, a např. projekt European Language Grid pomáhá překládat literaturu mezi jazyky pomocí AI, čímž bojuje proti jazykové bariéře v Evropě.