V dynamickém světě technologií existuje jen málo postav s takovou váhou jako Demis Hassabis. Muž, který nespí, aby Google vyhrál závod o umělou inteligenci. Jako spoluzakladatel a CEO Google DeepMind stojí v čele jedné z nejdůležitějších technologických bitev současnosti. V nedávném rozhovoru pro Bloomberg v Davosu odkryl karty ohledně budoucnosti Googlu, příchodu superinteligentní AI (AGI) a toho, co nás čeká v éře „po nedostatku“.

Google je zpět ve hře. A jede na „Code Red“

Pokud měl někdo pochybnosti o tom, zda Google nezaspal nástup generativní AI (reprezentovaný vzestupem OpenAI), Hassabis je rázně odmítá. Rok po sloučení výzkumných týmů do Google DeepMind tvrdí, že firma chytila druhý dech.

„Měli jsme velmi dobrý rok. Byla to tvrdá práce dostat naše modely zpět na špičkovou úroveň, což se nám s sérií Gemini povedlo,“ říká Hassabis. Google podle něj těží z unikátní výhody „full stacku“ – od vlastních čipů (TPU) a datových center přes cloud až po miliardové produkty jako Search nebo YouTube, do kterých AI integruje.

Cena za tento pokrok je však vysoká. Hassabis přiznává, že uvnitř firmy panuje atmosféra neustálého „Code Red“. „Je to neuvěřitelně intenzivní. Bavíme se o sto hodinách práce týdně,“ popisuje svou rutinu, kdy nejlepší myšlení odvádí mezi 1. a 4. hodinou ranní.

Kdy přijde AGI? Rok 2030 stále platí

Hassabis je známý termínem AGI (Artificial General Intelligence) – tedy umělou obecnou inteligencí, která by se vyrovnala lidským kognitivním schopnostem. Zatímco někteří jeho kolegové jsou optimističtější, Hassabis si drží svou predikci: 50% šance na příchod AGI do roku 2030.

Jeho laťka je však vysoko. Nestačí mu, že chatbot umí napsat báseň. Skutečná AGI musí umět:

1. Plánovat v dlouhodobém horizontu.
2. Logicky uvažovat bez chyb.
3. Disponovat vědeckou kreativitou (nejen odpovídat na otázky, ale klást ty správné nové otázky).

Současné modely označuje jako „jagged intelligence“ (zubatá/nerovnoměrná inteligence) – v něčem excelují, v jiném selhávají. K dosažení AGI bude podle něj potřeba ještě několik zásadních průlomů, nejen pouhé zvětšování stávajících modelů.

Roboti a „fyzická inteligence“

Zatímco jazykové modely (LLM) ovládly digitální svět, další velká vlna se chystá ve světě fyzickém. Hassabis předpovídá, že nás dělí zhruba dva roky od průlomu v robotice, který přirovnává k momentu „AlphaFold“ (kdy AI vyřešila skládání proteinů).

Google DeepMind v této oblasti spolupracuje s Boston Dynamics a Hyundai. Cílem je vytvořit roboty, kteří spolehlivě vykonávají užitečné úkoly v reálném světě – od továren až po domácnosti. Multimodální modely, jako je Gemini (které „vidí“ a rozumí kontextu), jsou klíčem k této budoucnosti.

Čína: Konkurence, kterou neradno podceňovat

Na otázku ohledně čínského modelu DeepSeek a technologického náskoku západu Hassabis odpovídá pragmaticky. Čínské firmy podle něj nejsou roky pozadu, ale spíše jen měsíce (cca 6 měsíců). Jsou excelentní v „dohánění“ a rychlé adaptaci.

Otázkou však zůstává, zda dokáží inovovat za hranicí známého – tedy přijít s něčím zcela novým, co nebylo vymyšleno na Západě. To se podle Hassabise teprve ukáže.

Budoucnost práce a svět „po nedostatku“

Hassabis nesouhlasí s katastrofickými scénáři, že AI během pěti let vymaže polovinu kancelářských míst. Vidí to spíše jako éru masivní transformace, která bude 100x rychlejší a větší než průmyslová revoluce.

Jeho rada pro mladou generaci? „Učte se, jak se učit.“ Adaptabilita a schopnost ovládat AI nástroje budou superschopnostmi budoucnosti.

Jeho dlouhodobá vize je však optimistická. Věří, že pokud AGI vybudujeme správně, může vyřešit fundamentální problémy lidstva – od čisté energie (fúze) po nové materiály. To by nás mohlo posunout do světa radikální hojnosti (post-scarcity world), kde ekonomika a společnost budou fungovat na zcela jiných principech než dnes.

Osobní mise: Pochopit vesmír

A co bude dělat sám Hassabis, až AI převezme výzkum? Jeho motivace zůstává stejná jako na začátku: pochopit podstatu reality.

„Vždy jsem vnímal AI jako dokonalý nástroj pro vědu. Jako ultimátní teleskop či mikroskop,“ říká. Jeho snem je využít tyto systémy k zodpovězení nejtěžších otázek fyziky – co je čas, co je gravitace, jak vznikl vesmír.